|
|
|
Aktuálne
|
TEREZA
BOUČKOVÁ: Indiánský běh
Jestli
to běháni po porodnici k něčemu bylo, tak leda, že se zadýchala. Se
mnou to nehnulo. Nechtělo se mi z teploučkého bříška a bylo mi úplně
jedno, že Alfa chce stihnout premiéru. Poprvé jsem se rozplakala právě
toho dne a bylo nad čím. Paprsek
vymyslel, že budeme plivat na lidi. Já tehdy sice nedosáhla ani k římse
balkónu, ale on i Luna si nejprve sliny pěkně nastřádali, vyšvihli se
na kamenný obrubník a mistrně uplivli. Strefili se přesně na hlavu.
Poplivaná paní se začala zlobit. Hrozila k balkónu, ze kterého jsme
se rychle klidili, a volala něco o spratcích nevychovaných. Paní Tumpachová,
vždy připravena za oknem v přízemí, vylétla na chodbu a obě se pak hnaly
k našim dveřím, zvonily a bouchaly. Stáli jsme v předsíni, srdce v kalhotách
a ani jsem nedutali. "Víme, že tam jste, vy uličníci, ihned otevřete!",
buch, buch. Tehdy se ve mně probudil smysl pro spravedlnost a já ke
zděšení svých sourozenců
pateticky zvolala: "Ano, ano, jsou tady..." Jednou
k nám přišel pán. Naše touha po tatínkovi dostala konkrétní podobu.
Ještě večer to vypadalo nadějně. Ukládali jsme se ke spánku jako malí
andělíčkové. Ráno si přál koupel. Asi ji považoval za samozřejmost.
Naše koupelna na to vybavena nebyla. Teplá voda tekla jen ve středu
a v sobotu a ani to nebylo jisté. Alfa tedy zapnula dlouho nepoužívaný
bojler. Vytekla z něho teplá a strašně rezavá voda a pán si do ní sedl
a tvářil se důstojně.
My jsme nezadržitelně probíhali koupelnou, klouzali se po linoleu, nadšeně
jukali do vany a všemožně pánovi projevovali přízeň. On ve vodě ztuhnul
až po nos a naše naděje zhasly. V parčíku
pod našimi okny se stal Paprsek vyhlášeným banditou. Vytasil celuloidový
kolt na nebohou babičku a zvolal: "Pětadvacetník, nebo život!" Paní
běžela na Veřejnou bezpečnost a vznikl z toho ochranný dohled Národního
výboru nad výchovou prvorozeného. |
Obálka:
archív redakcie
ISBN: 80-85508-00-1 |
|
|