|
|
|
Aktuálne
|
Fragment
ročník 2013, číslo 3 Vladimíra Čerepková (1946 – 2013) uverejnila prvé verše v časopise Mladá tvorba v roku 1963. V emigračnom roku 1969 jej vyšla v Prahe básnická zbierka Ryba k rybě mluví. Z exilových vydaní: Ztráta řeči (Kolín nad Rýnom 1973), Extra Dry Silence (Paríž 1988), Sans titre (Alfortville 1991) a v roku 2001 v nakladateľstve Torst výber z poézie Básne. Je aj autorkou scenára k celovečernému filmu Boženy Horáčkovej Mirek n'est pas parti. O jej výtvarných a iných umeleckých aktivitách sa málo vie, ale o to viac mlčí. V tomto čísle Fragmentu ponúkame časom nezvetrané a dejinnými zvratmi nenarušené Čerepkovej debutové verše z Mladej tvorby. Meno autora - váhavého, opatrne tápavého redakčného perexu - sa nám nepodarilo zistiť. „Jsem zde a všude a nikde jinde...“ – už týchto niekoľko slov Vladimíry Čerepkovej by stačilo, už by obsiahlo a zasiahlo podstatu jej existencie, jej existenčných vĺn a vlnobití. Napísanými slovami šetrila, nerozhadzovačne tlmila ich rozlet, uchovávala v nepriestrelnýchvestách ich krehkú zraniteľnosť. Písala, keď napísané muselo byť, publikovala len, keď sa niekomu pre ňu prijateľnému podarilo položiť na lopatky jej odmietavú tvrdohlavosť. (Podarilo so to aj mne, v Paríži, vypáčil som z Vladimíry desať nekaždodenných básní, dôsledne tlmených, ako „vzkaz na neviditelných dveřích“, ktoré vyšli vo Fragmente 3-4/1996. Presedeli sme celú noc pri bezodnom červenom a vo Vladimíre sa za ten čas vystriedali všetky štyri ročné obdobia – nevynímajúc z toho augustové sneženie a decembrové sparná...) V stereotype nekrológov zopakuje sa o Vladimíre Čerepkovej známe a podstatné a čiastočne možno aj pravdivé. To nezachytiteľné pátračmi po senzáciách ostáva a ostane (verím a dúfam) navždy zašifrované v jej poézii. Oleg Pastier
ODLIČTE MĚ! Laciným šminkem
celá změněná, Odveďte mě, chci
se umýt, chci se odlíčit, Teď na chvíli se
chci odlíčit, Lacinej šmink,
odmaskujte mě. JÁ Ráda kouřím, ráda
zpívám, ráda tančím. DŮM Z KRYCHLÍ Z krychlí si vystavíme
dům, A budeme v něm
bydlet, A jednou bude dům
celý rezebraný, Stále se bourají,
stále se staví domy ZPÍVAJÍCÍ POLŠTÁŘ Polštáři zpívající,
Našla jsem Tě.
Kde? Volala na mně
postel, křičelo prostěradlo
TŘI SIRKY Tři sirky jsem
zabola do škvíry mezi parketama, VLADIMÍRA ČEREPKOVÁ roztomilá holčička
(Kdybych debil
nebyla, Vleze na vás někdy
takové
To stačí k nadšení,
k mému
Dnes vám predstavujeme osemnásťročnú VLADIMÍRU ČEREPKOVÚ z Prahy, povolaním čašníčku, ktorá prvýkrát publikuje svoje verše, a to v našom časopise. Svoje prvé verše začala písať ako dvanásť-trinásťročná. Životné zážitky a pocity vyjadrila vo svojich veršoch. (Mladá tvorba 1/1963)
Co přes noc shoří
Vaše Vladimíra |
Obálka
čísla:
Obsah
čísla: |
|
|