|
Aktuálne
|
LUBOMÍR
MARTÍNEK : Persona non grata
Ukážka: "& spol neposlouchal. Vydělával si hlídáním starěny už dost dlouho, aby si i bez podstatných jmen mohl složit celý její život. Život, který se celý odehrával v bytě, v němž právě dřepěl. Život, který se mohl pyšnit pouze podřízením jediné dcery. Dokonalým a úplným. Dcera se ani dnes, ve svých téměř šedesáti letech, nesměla vzdálit ani na krok bez dovolení matky. Matky, jíž splácela pokoření nepřetržitou péčí. A byla na to hrdá, protože kromě matky jí už nic nezbývalo. Matka jí popřávala sebe v neomezeném množství. & spolovi by měla být minulost pacientky lhostejná. Ale nebyla. Přenést se přes stařeninu potřebu vládnou by vyžadovalo sílu, kterou neměl. Seděl v jediném křesle zády k oknu, aby v zatmělé místnosti pochytal několik paprsků. Snažil se číst stupidní detektivku. Když u stařeny nastoupil, dařilo se mu dokonce studovat. Potom četl. Nyní byla už i detektivka příliš obtížná. Stařena byla tentokrát v obzvlásť dobré náladě a nepřestávala glosovat tupý odpolední seriál. Mezi řádky knihy se vtíraly její výkřiky: 'Já to věděla. Přesně tak. Stejně jako on. Ten taky měl takový. Úplně stejný. Jenže jeho byly mnohem studenější. Asi takhle. Neříkala jsem vám to už? Měli spolu dvě. Pořád jen řvali. Nikdo s nima nic nezmohl. Tenhle se mi taky moc nelíbí.' & spol zavřel knihu. Stařena seděla natočená vidoucím okem k obrazovce, žilnaté, zkoucené ruce složené v klíně. Z neovladatelně pootevřených úst se valil preretržitý proud vykastovaných vět. Na stolku ležela hromada léků, které ji slibovaly shlédnout seriál rozpočítaný na několik let až do konce." |
Obálka: ISBN:
80-85508-12-5 |
|
|