|
Aktuálne
|
JIŘÍ
OLIČ: Marná snaha 10. 2. 1991: PÁTÁ CENOVÁ SKUPINA Stává-li se melancholie
nesnesitelnou, zapíná se televize. Tam obvyklé vymítání zlých duchů
pomocí komiků,
ale zlatým hřebem zůstává
scénicky dotvořený český šansón. Hapkovu výbornou muziku, lidově kymácivou,
přehlušuje text: šansonovitě vydatný, nařvaný, chytrolínský. V hostinci
(pozor, slovní hříčka) páté cenové skupiny se prý čepuje pivo a nenávist.
V první cenové skupině se patrně čepuje čirá svoboda, volnost a bratrství!
A teď ta disproporce: rozkývaní lidé musí chtě-nechtě zpívat žvásty
o nenávisti. Ale hlavní je ta myšlenková vydatnost, t. j. šansonovitost
na český způsob:
90% lyrického blábolu + 10% teorie národa, to všechno v obvyklém pětiprocentním
roztoku pražské ironie. Danke, nein. Dobře ti tak, diváku televizní,
neboť ty se nedíváš: ty jsi díván! 27. 2. 1991: PROMIŇTE, ALE DNES MÁM SLUŽBU Tak jeko dítky
na svůj
Amyl, má právo básník na svůj
Omyl. Obecně se myslí, že básníkova práce spočívá v oddělování podstatného
od nepodstatného. Omyl, starý omyl! Tady si pleteme básníka s kanálpucrem.
Básník má jakýsi osudový úděl vyslovovat prostřednictvím podstatného
i nepodstatného - fenomenální. Pracovní úvazek tohoto proklatce zní
na 24 hodin denně. Kdo to má vydržet?! Jestliže básník spí, tak právě
pracuje, neboť nabíjí smolně černé kondenzátory svých představ. Jestliže
právě sedí v hospodě, ve stavu alkoholické bdělosti, tak vězte, že právě
má službu. 2. 5. 1991: TAK PRAVIL VELKÝ STRÁŽCE Když budete jednotní,
svorní a od rána do večera pracovat, tak vás nemine finlandizace. Když
se budete hádat a neustále mezi sebou rvát, tak vás nemine balkanizace.
Tak pravil Velký Strážce. 9. 5. 1991: TAK PRAVIL VELKÝ STRÁŽCE Staré časy, kdy
vyjímky potvrzovaly pravidlo, končí. Dnes jsou samé vyjímky a my toužebně
očekáváme pravidlo, které je potvrdí. Tak pravil Velký Strážce. |
Obálka:
Laco Teren ISBN: 80-85508-01-X
|
|
|